Státnice - Rekurzivní a rekurzivně spočetné množiny

Z ωικι.matfyz.cz
Verze z 7. 9. 2010, 19:57, kterou vytvořil Tuetschek (diskuse | příspěvky) (Důkaz)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Tohle je poněkud obšírnější výcuc ke státnicovým okruhům z vyčíslitelnosti pro obory Matematická lingvistika a Softwarové systémy, pocházející ze Strojilových skript, papírových zápisků A. Kazdy a zápisků z předmětu Vyčíslitelnost I ze Studnice -- Tuetschek 14:01, 17 Aug 2010 (CEST)

Rekurzivně spočetné množiny[editovat | editovat zdroj]

Definice (Rekurzivní a rekurzivně spočetná množina)[editovat | editovat zdroj]

Charakteristická funkce množiny $ M $ označuje charakteristickou funkci predikátu náležení do množiny, tj. funkci $ c_M(x) $, kde $ c_M(x) = \downarrow 1 $ pro $ x\in M $ a $ c_M(x) \downarrow = 0 $ pro $ x\notin M $.

Analogicky se definuje částečná charakteristická funkce množiny -- $ c_M(x) = \downarrow 1 $ pro $ x \in M $ a $ c_M(x)\uparrow $ pro $ x \notin M $.

Množina $ M\,\! $ je rekurzivní, je-li její charakteristická funkce obecně rekurzivní (každá char. fce je totální, takže ČRF by bylo totéž). Množina $ M\,\! $ je rekurzivně spočetná, jestliže je definičním oborem nějaké ČRF (neboli jestliže je její částečná char. funkce částečně rekurzivní).

Množina je rekurzivní, jestliže existuje program, který se na libovolném vstupu zastaví a rozhodne, zda do ní vstup patří. Množina je rekurzivně spočetná, jestliže existuje program, který se zastaví právě na jejích prvcích. Je-li množina rekurzivní, je i rekurzivně spočetná, opačně to neplatí.

Definice ($ dom, rng\,\! $)[editovat | editovat zdroj]

V následujícím $ dom\,\! $ značí definiční obor, $ rng\,\! $ obor hodnot.

Definice ($ x\,\! $-tá rekurzivně spočetná množina)[editovat | editovat zdroj]

$ W_x\,\! $ ($ x\,\! $-tá rekurzivně spočetná množina) $ = dom(\varphi_x) = \{y:\varphi_x(y)\!\!\downarrow\}\,\! $

Definice (K)[editovat | editovat zdroj]

$ K = \{x:x\in W_x\} = \{x:\varphi_x(x)\!\!\downarrow\} = \{x:\Psi_1(x,x)\!\!\downarrow\}\,\! $

Množina $ K\,\! $ vlastně odpovídá halting problému. Platí o ní následující tvrzení.

Věta (Rekurzivní spočetnost $ K\,\! $)[editovat | editovat zdroj]

Množina $ K\,\! $ je rekurzivně spočetná, není rekurzivní, $ \overline K\,\! $ není rekurzivně spočetná.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

$ K\,\! $ není rekurzivní, neboť $ \overline K\,\! $ není rekurzivně spočetná. $ \overline K\,\! $ není rekurzivně spočetná, neboť kdyby byla, měla by index $ x_0\,\! $. Jednoduchou diagonalizací dostáváme $ x_0 \in \overline{K} \Leftrightarrow x_0 \in W_{x_0} \Leftrightarrow x_0 \in K\,\! $. Spor.

1-převeditelnost, m-převeditelnost[editovat | editovat zdroj]

Definice ($ 1\,\! $-převeditelnost, $ m\,\! $-převeditelnost, $ 1\,\! $-úplnost, $ m\,\! $-úplnost)[editovat | editovat zdroj]

  • Množina $ A\,\! $ je 1-převedilná na $ B\,\! $ (značíme $ A\leq_1 B\,\! $), jestliže existuje prostá ORF $ f\,\! $ taková, že $ x \in A \Leftrightarrow f(x) \in B\,\! $.
  • Množina $ A\,\! $ je $ m\,\! $-převedilná na $ B\,\! $ (značíme $ A\leq_m B\,\! $), jestliže existuje ORF $ f\,\! $ (ne nutně prostá) taková, že $ x \in A \Leftrightarrow f(x) \in B\,\! $.
  • Množina $ M\,\! $ je 1-úplná, jestliže $ M\,\! $ je rekurzivně spočetná a každá rekurzivně spočetná množina je na ni 1-převedilná.
  • Množina $ M\,\! $ je $ m\,\! $-úplná, jestliže $ M\,\! $ je rekurzivně spočetná a každá rekurzivně spočetná množina je na ni m-převedilná.

Věta (1-úplnost $ K\,\! $)[editovat | editovat zdroj]

$ K\,\! $ je 1-úplná. Tedy halting problem je vzhledem k $ 1\,\! $ a $ m\,\! $-převoditelnosti nejtěžší mezi rekurzivně spočetnými problémy.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Mějme libovolnou rekurzivně spočetnou množinu $ W_x\,\! $.

Mějme ČRF $ \alpha(y,x,w)\,\! $, popisující $ x\,\! $-tou rekurzivně spočetnou množinu. Tedy $ \alpha(y,x,w)\!\!\downarrow \Leftrightarrow y \in W_x \Leftrightarrow \Psi_1(x,y)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \varphi_x(y)\!\!\downarrow. $ $ w $ je tady fiktivní proměnná, funkce $ \alpha\,\! $ na její hodnotě nezáleží. Z s-m-n věty dostáváme: $ \alpha(y,x,w) \simeq \Psi_3(a,y,x,w) \simeq \Psi_1(s_2(a,y,x),w) \simeq \varphi_{s_2(a,y,x)}(w). $ Označme $ h(y,x)=s_2(a,y,x)\,\! $ ($ s_2\,\! $ je PRF, tím spíše ORF). $ y \in W_x \Leftrightarrow \alpha(y,x,w)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \varphi_{h(y,x)}(w)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \varphi_{h(y,x)}(h(y,x))\!\!\downarrow \Leftrightarrow h(y,x) \in K $ Zde jsme mohli za $ w\,\! $ dosadit $ h(y,x)\,\! $, neboť hodnota $ \alpha\,\! $ na $ w\,\! $ nezáleží! Tedy $ W_x \leq_1\!K\,\! $ pomocí funkce $ \lambda y:h(y,x)\,\! $.

Lemma ($ K_0\,\! $ je 1-úplná)[editovat | editovat zdroj]

$ K_0 = \{\langle y,x\rangle: y \in W_x\}\,\! $ je 1-úplná.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Zřejmé. $ K \leq_1 K_0\,\! $ a $ K\,\! $ je $ 1\,\! $-úplná.

Lemma (Poznámky k 1-převeditelnosti)[editovat | editovat zdroj]

  1. Relace $ \leq_1\,\! $ a $ \leq_m\,\! $ jsou tranzitivní, reflexivní.
  2. $ A \leq_1 B \Rightarrow A \leq_m B\,\! $
  3. $ B\,\! $ rekurzivní, $ A \leq_m B \Rightarrow A\,\! $ rekurzivní.
  4. $ B\,\! $ rekurzivně spočetná, $ A \leq_m B \Rightarrow A\,\! $ rekurzivně spočetná.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

  1. Zřejmé.
  2. Zřejmé.
  3. Složením funkce dokazující $ \leq_m\,\! $ s procedurou, která rozhoduje o $ x \in B\,\! $, dostaneme proceduru rozhodující o $ x\in A\,\! $. Dostáváme $ c_A(x)=c_B(f(x))\,\! $.
  4. Stejně.

Důsledek[editovat | editovat zdroj]

$ K\,\! $ a $ \overline K\,\! $ jsou $ m\,\! $-nesrovnatelné.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Plyne z faktu, že $ K\,\! $ je rekurzivně spočetná, $ \overline K\,\! $ není, a z bodu 4 předchozího lemma.

Definice (Rekurzivní permutace)[editovat | editovat zdroj]

Permutace na $ \mathbb{N}\,\! $, která je ORF, se nazývá rekurzivní permutace.

Definice (Rekurzivní isomorfismus)[editovat | editovat zdroj]

Množiny $ A\,\! $ a $ B\,\! $ jsou rekurzivně isomorfní, jestliže existuje rekurzivní permutace $ p\,\! $ taková, že $ p(A)=B\,\! $. Značíme $ A \equiv B\,\! $.

Definice (1-ekvivalence a m-ekvivalence)[editovat | editovat zdroj]

  • $ A \equiv_1 B\,\! $, jestliže $ A \leq_1 B \wedge B\leq_1 A\,\! $.
  • $ A \equiv_m B\,\! $, jestliže $ A \leq_m B \wedge B\leq_m A\,\! $.

Věta (Myhillova)[editovat | editovat zdroj]

$ A \equiv B \Leftrightarrow A \equiv_1 B\,\! $

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o vlastně o obdobu Cantor-Bernsteinovy věty.

$ \Rightarrow\,\! $ Triviální.

$ \Leftarrow\,\! $ Z předpokladů máme dvě prosté ORF $ f,g\,\! $ převádějící vzájemně $ A\,\! $ na $ B\,\! $ a opačně. Chceme sestrojit rekurzivní permutaci $ h\,\! $ takovou, že $ h(A)=B\,\! $.

Plán: v krocích budeme generovat graf $ h\,\! $ tak, že v kroku $ n\,\! $ bude platit $ \{0,\ldots,n\} \subseteq dom(h), \{0,\ldots,n\} \subseteq rng(h). $

Z toho plyne, že $ h\,\! $ bude definovaná na celém $ \mathbb{N}\,\! $ a bude na. Současně zajistíme, že $ h\,\! $ bude prostá.

Navíc budeme chtít, aby platilo $ y \in A \Leftrightarrow h(y) \in B\,\! $, tedy aby $ h\,\! $ převáděla $ A\,\! $ na $ B\,\! $.

Začneme v bodě 0 a položíme $ h(0)=f(0)\,\! $. Rozlišíme následující případy:

  1. $ f(0)=0\,\! $: vše je v pořádku, $ h(0)=f(0)=0\,\! $ a $ 0 \in A \Leftrightarrow 0 \in B\,\! $, pokračujeme dalším prvkem.
  2. $ f(0)\neq 0\,\! $: rozlišíme dva podpřípady
    1. $ g(0)\neq 0\,\! $: definujeme $ h(g(0))=0\,\! $.
      Tedy $ 0 \in dom(h) \cap rng(h)\,\! $.
    2. $ g(0)=0\,\! $: nemůžeme použít $ h(g(0))=0\,\! $, protože v bodě 0 je již $ h\,\! $ definována. Najdeme tedy volný bod: definujme $ h(g(f(0)))=0\,\! $. Určitě $ g(f(0))\neq 0\,\! $, protože $ g\,\! $ je prostá a $ f(0)\neq 0\,\! $. Tímto jsme opět dostali bod 0 do definičního oboru $ h\,\! $ i oboru hodnot. Zároveň funkci $ h\,\! $ definujeme podle $ f\,\! $ a $ g\,\! $, tedy převádí vzájemně $ A\,\! $ na $ B\,\! $.

Indukční krok: nechť v kroku $ k\,\! $ je $ z\,\! $ první volný prvek. Všechna čísla menší než $ z\,\! $ máme v $ dom(h)\cap rng(h)\,\! $. Podíváme se, zda je $ f(z)\,\! $ volný. Jestliže ano, položíme $ h(z)=f(z)\,\! $. Jestliže $ f(z)\,\! $ není volný, hledám "cik-cak" další volný (podobně jako pro $ 0 $, maximálně $ z\,\! $ prvků je blokovaných, tj. maximálně po $ z $ iteracích tohoto postupu dojdu k volnému prvku).

Důsledek[editovat | editovat zdroj]

$ K \equiv K_0\,\! $.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Zřejmé, neboť $ K \equiv_1 K_0\,\! $ (obě množiny jsou 1-úplné).

Rekurzivně spočetné predikáty[editovat | editovat zdroj]

Lemma (ORF $ \to\,\! $ RSP)[editovat | editovat zdroj]

Je-li $ Q\,\! $ obecně rekurzivní predikát, potom $ \exists y: Q\,\! $ je rekurzivně spočetný predikát.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

$ \mu_y Q\,\! $ je ČRF, její definiční obor je $ \{ \exists y:Q \}\,\! $.

Věta (Univerzální RSP)[editovat | editovat zdroj]

Predikát $ \exists y T_k(e,x_1,\ldots,x_k,y)\,\! $ je univerzálním RSP pro třídu RSP $ k\,\! $ proměnných, tj. lze definovat index (Gödelovo číslo) rekurzivně spočetného predikátu.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Z věty o normální formě -- numerace ČRF nám dává numeraci predikátů.

Věta (Log. spojky a rek. spočetnost)[editovat | editovat zdroj]

Konjukce a disjunkce zachovávají rekurzivní spočetnost. Tedy průnik a sjednocení rekurzivně spočetných množin je rekurzivně spočetná množina. Stejně pro predikáty.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Pro průnik spustíme oba programy současně a čekáme, až se oba zastaví. Pro sjednocení čekáme, až se zastaví alespoň jeden.

Formálně pro průnik ($ (w)_{2,1}\,\! $ znamená to, že $ w\,\! $ kóduje usp. dvojici a vybíráme z ní první prvek; to je PRF): $ \exists s_1 T_k(a,\vec{x},w_1) \wedge \exists s_2 T_k(b,\vec{x},w_2) \Leftrightarrow \exists w (T_k(a,\vec{x},(w)_{2,1}) \wedge T_k(b,\vec{x},(w)_{2,2})) $. Uvedený predikát je rekurzivně spočetný, tedy má nějaký index, tj. ekvivalence pokračuje: $ \exists w T_{k+2}(e,a,b,\vec{x},w) \Leftrightarrow \exists w T_k(s_2(e,a,b),\vec{x},w) $

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Konjunkce a disjunkce tedy rek. spočetnost zachovávají, o negaci (tj. doplňku) to ale už samozřejmě neplatí.

Věta (Kvantifikace a rek. spočetnost)[editovat | editovat zdroj]

Omezená kvantifikace $ (\forall y)_{y \leq t}\,\! $ a existenční kvantifikace (pro $ k\geq 2\,\! $) zachovávají rekurzivní spočetnost.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Neformálně: omezený kvantifikátor lze zkontrolovat for cyklem.

Formálně: $ (\forall y)_{y \leq t}\ \exists s: T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},y,s) \Leftrightarrow \exists $ kód $ (t\!+\!1) $-tice $ w:\ (\forall y)_{y \leq t}\ T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},y,(w)_{t+1,y}) $.

$ y $ můžeme zkoušet primitivní rekurzí, $ w $ minimalizací, dostáváme tedy rekurzivně spočetný predikát, který má nějaký index $ b\,\! $, dále můžeme použít S-m-n větu. $ \exists s: T_{k+1}(b,e,x_1,\ldots,x_{k-1},t,s) \Leftrightarrow \exists s: T_k(s_1(b,e),x_1,\ldots,x_{k-1},t,s). $

Pro existenční kvantifikátor je situace ještě jednodušší. Kvantifikaci přes dvě proměnné převedeme na kvantifikaci přes jednu, kterou budeme považovat za kód dvojice a v predikátu potom vydělíme jednotlivé složky (a použijeme opět S-m-n větu). Dostáváme predikát $ k\!-\!1\,\! $ proměnných, proto je ve větě požadavek na minimální velikost $ k\geq 2\,\! $.

$ \exists y: \exists s: T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},y,s) \Leftrightarrow \exists w: T_k(e,x_1,\ldots,x_{k-1},(w)_{2,1},(w)_{2,2}) $
$ \Leftrightarrow \exists s: T_k(b,e,x_1,\ldots,x_{k-1},s) \Leftrightarrow \exists s: T_{k-1}(s_1(b,e),x_1,\ldots,x_{k-1},s) $

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Neomezená obecná kvantifikace ($ \forall\,\! $) rekurzivní spočetnost nezachovává.

Věta (O selektoru)[editovat | editovat zdroj]

Nechť $ Q\,\! $ je RSP $ k+1\,\! $ proměnných. Potom existuje ČRF $ \varphi\,\! $ $ k\,\! $ proměnných taková, že:

$ \varphi(x_1,\ldots,x_k)\!\!\downarrow \Leftrightarrow \exists y: Q(x_1,\ldots,x_k,y) $
$ \varphi(x_1,\ldots,x_k)\!\!\downarrow \Rightarrow Q(x_1,\ldots,x_k,\varphi(x_1,\ldots,x_k)) $

Věta říká, že pro každý rekurzivně spočetný predikát existuje ČRF taková, že konverguje, právě když existuje $ y\,\! $ splňující predikát. Tato funkce navíc přímo vrací jedno takové $ y\,\! $, pro které predikát platí. Tato $ \varphi\,\! $ je selektor na grafu $ Q\,\! $.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Dáno $ \vec{x}\,\! $, hledáme nejmenší dvojici $ (y,s)\,\! $ takovou, že za $ s\,\! $ kroků ověříme, že $ Q(\vec{x},y)\,\! $ (tj. program pro $ Q\,\! $ konverguje za $ s\,\! $ kroků). Pak vydáme $ y\,\! $.

Obecně: univerzální vyjádření RSP $ \exists s: T_{k+1}(e,\vec{x},y,s)\,\! $, hledáme nejmenší $ w\,\! $ (kód dvojice) takové, že $ \varphi(\vec{x}) \simeq (\mu_w T_{k+1}(e,\vec{x},(w)_{2,1},(w)_{2,2}))_{2,1}. $ Funkce $ \varphi\,\! $ vrací první složku z první dvojice, kterou najde (v uspořádání daném naším kódováním dvojic).

Věta (Vztah ČRF a RS grafů)[editovat | editovat zdroj]

Funkce je ČRF $ \Leftrightarrow\,\! $ má rekurzivně spočetný graf.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Je-li $ \varphi\,\! $ ČRF, je její graf rekurzivně spočetný: $ \langle x_1,\ldots,x_k,y\rangle \in \mbox{Graf} \Leftrightarrow \exists s:\,\! $ za $ s\,\! $ kroků program konverguje.

Opačně, je-li graf funkce $ \varphi\,\! $ rekurzivně spočetný, je selektor na něm ČRF, ale selektor na grafu funkce je přímo ona funkce.

Věta (Postova)[editovat | editovat zdroj]

Množina $ M\,\! $ je rekurzivní, právě když $ M\,\! $ i $ \overline M\,\! $ jsou rekurzivně spočetné.

Predikát $ Q\,\! $ je ORP, právě když $ Q\,\! $ i $ \neg Q\,\! $ jsou RSP.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

"$ \Rightarrow\,\! $": Triviální.

"$ \Leftarrow\,\! $": Intuitivně: $ M=dom(P_1)\,\! $, $ \overline M=dom(P_2)\,\! $. Pustíme oba programy současně a čekáme, který se zastaví. Zastaví se právě jeden.

Formálně: $ (x \in M \wedge y=1) \lor (x \in \overline M \wedge y=0)\,\! $ je rekurzivně spočetný predikát, selektor na něm je ORF, která je charakteristickou funkcí pro $ M\,\! $.

Generování rekurzivně spočetných množin[editovat | editovat zdroj]

Lemma (Rek. spočetná množina je obor hodnot ČRF)[editovat | editovat zdroj]

Každá rekurzivně spočetná množina je oborem hodnot nějaké ČRF.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Pro každou množinu $ W_x $ vytvoříme množinu dvojic $ R=\{\langle y,y\rangle:y \in W_x\}\,\! $. Množina $ R\,\! $ je rekurzivně spočetná, tedy má ČRF selektor $ \varphi\,\! $, platí $ dom(\varphi)=rng(\varphi)=W_x\,\! $.

Myšlenka toho důkazu je, že body, kde $ \varphi_x\,\! $ konverguje, vyneseme na diagonálu a vytvoříme selektor. Jeho definiční obor bude zárověň jeho oborem hodnot.

Věta (ČRF odpovídá Rek. spočetným množinám)[editovat | editovat zdroj]

Každý obor hodnot ČRF je rekurzivně spočetná množina.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Máme ČRF $ g\,\! $ a její obor hodnot. Zkonstruujeme pseudoinverzní funkci $ h\,\! $ k ČRF $ g\,\! $, tj. funkci takovou, že $ dom(h)=rng(g)\,\! $ a to tak, že vyrobíme RS predikát $ Q(x,y)\Leftrightarrow g(x)\simeq y\,\! $ a to má ČRF selektor, který hledáme -- $ h\,\! $.

Definice (Úseková funkce)[editovat | editovat zdroj]

Funkce $ f\,\! $ je úseková, jestliže jejím definičním oborem je počáteční úsek $ \mathbb N\,\! $ (nebo celé $ \mathbb N\,\! $).

Věta (Rek. množiny a úsekové ČRF)[editovat | editovat zdroj]

Rekurzivní množiny jsou právě obory hodnot rostoucích úsekových ČRF.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

$ \Rightarrow\,\! $: Definujeme ČRF $ f\,\! $, která bude rostoucí a úseková.

  • Začneme $ f(0) \simeq \mu_x(x\in M)\,\! $.
  • Dále $ f(n+1) \simeq \mu_y(y > f(n) \wedge y \in M)\,\! $

$ \Leftarrow\,\! $: Máme $ f\,\! $ rostoucí úsekovou ČRF.

  1. V případě, že je $ f\,\! $ má konečné $ dom\,\! $ (tohle ale nejsme schopni efektivně rozpoznat!), víme jak, známe $ D=dom(f)\,\! $ a tedy $ rng(f)\,\! $ je rekurzivní.
  2. V případě, že je $ f\,\! $ je všude definovaná (totální): $ y \in M=rng(f) \Leftrightarrow \exists x:(f(x)=y)) \Leftrightarrow \exists x\!\leq\!y: (f(x)=y) $ Poslední ekvivalence platí, protože $ f\,\! $ je rostoucí a úseková. Tedy $ y \in M \Leftrightarrow y \in \{f(0),\ldots,f(y)\}. $

Věta (O generování)[editovat | editovat zdroj]

Mějme nekonečnou množinu $ M\,\! $. Potom:

  • Množina $ M\,\! $ je rekurzivní, právě když $ M\,\! $ lze generovat rostoucí ORF.
  • Množina $ M\,\! $ je rekurzivně spočetná, právě když $ M\,\! $ lze generovat prostou ORF.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Důsledek předchozí, resp. následující věty.

Věta (Rek. spočetné množiny a prosté úsekové ČRF)[editovat | editovat zdroj]

Rekurzivně spočetné množiny jsou právě obory hodnot prostých úsekových ČRF.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

"$ \Leftarrow\,\! $": Víme, obor hodnot ČRF je rekurzivně spočetná množina (z věty o tom, že ČRF odpovídají RSM).

"$ \Rightarrow\,\! $": Mějme ČRF $ \varphi\,\! $ ($ M=rng(\varphi)\,\! $ pro nějaké $ \varphi\,\! $, z lemmatu o tom, že RSM je obor hodnot ČRF).

Důkaz provedeme pomocí rekurzivní množiny $ B=\{\langle x,s\rangle:\varphi(x)\!\!\downarrow $ přesně za $ s\,\! $ kroků $ \}\,\; $. Je vidět, že každé $ x $ bude pouze v jednom z párů $ \langle x,s\rangle $.

Množinu $ B\,\! $ lze, protože je rekurzivní, generovat pomocí rostoucí úsekové ČRF $ h\,\! $. Funkce $ h\,\! $ generuje dvojice, definujeme tedy $ g(x) \simeq (h(x))_{2,1}\,\! $. Zřejmě $ g\,\! $ je prostá, úseková a ČRF (a generuje $ rng(\varphi)\,\! $).

Důsledek[editovat | editovat zdroj]

Každá nekonečná rekurzivně spočetná množina obsahuje nekonečnou rekurzivní podmnožinu.

Důkaz[editovat | editovat zdroj]

Mějme $ f\,\! $, která prostě generuje $ M\,\! $. Vyber rostoucí podposloupnost. Ta je rekurzivní.

$ g(0)=f(0)\,\! $
$ g(n+1)=f(\mu_j (f(j)>g(n)))\,\! $

Obor hodnot $ g\,\! $ je nekonečná rekurzivní množina a je podmnožinou $ M\,\! $.