Státnice - NP-úplnost I2

Z ωικι.matfyz.cz
Verze z 26. 8. 2015, 15:37, kterou vytvořil PeterBlack (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
(k-páskový deterministický) TS je 5-tice: M = (Q, ∑, δ, q0, F)
  • Q je konečná množina stavů (řídící jednotky)
  • ∑ je konečná pásková abeceda
    • obsahuje znak λ pro prázdné políčko
  • $ δ : Q \times ∑^k -> Q \times ∑^k \times \{R, N, L\}^k ∪ \{⊥\} $ je přechodová fce
    • ⊥ je nedefinovaný přechod
  • q0 ∈ Q je počáteční stav
  • F ⊆ Q je množina přijímajících stavů.

Úplné problémy pro trídu NP (9×🎓)[editovat | editovat zdroj]

Zážitky ze zkoušek  
  • Np-úplnost (2014, konzultace) - definice: třídy NP, polynom.převoditelnost, NP-těžký, NP-úplný, zmínit P =? NP, Cook-Levinova věta + důkaz
  • NP-úplné problémy (2014) - Definoval jsem nedeterministický Turingův stroj, třídu NTIME, NP-úplnost a dokázal převod obecného NTS počítajícího nějaký NP problém na KACHL (Cook-Levinova věta). Na závěr jsem zmínil, že ještě existují další NP-úplné problémy např. SAT, Batoh, Obchodní cestující atd. Žádné další převody jsem nespecifikoval. Tato odpověď byla přijata bez jediné otázky.
  • Cook-Levinova veta (2012, Koubek) - definoval jsem NP, NPC, atd., dokazal vetu kachlikovanim. Pak se me ptal co znamena pojem uplnosti obecne a naky jeho zneni nebo dusledek Cook-Levinovy vety (neco jako ze kdyz bych umel polynomialne resit NPC problem, tak uz vsechny NP problemy jdou resit polynomialne). Pak chtel co je PSPACE uplnost a nakej priklad (obecna booleovska formule). SAT ve zneni s KNF se mu uplne nelibil, prej se vetsinou definuje obecne. Kdyz mu prisedici Majerech rikal, ze jak jsem ho definoval se to u nas vetsinou dela, tak se Koubek mracil :)
  • NP-Uplne problemy (2012) - Definoval jsem jazyk, problem, NP, prevody, NP-uplnost a strucne predvedl dukaz cook levina. Zkousejiciho opet neznam, ptal se jen na to jake dalsi NP-uplne problemy, jinak byl spokojen.
  • Úplné problémy pro třídu NP, Cook-Levinova věta (2012, Čepek/Koubek/Dvořák) - Člověk by řekl, že jednoduchá otázka, ale kurevsky mi zatopila, neb jsem nebyl schopen dát do kupy přesnou definici NP a převoditelnosti pomocí TS (a Čepek 5 minut před tím jednoho kolegu vyhodil, neb neznal definici). Naštěstí mě několikrát nakopli a tak jsme nakonec došli k tomu, co to teda je NP-úplný problém. C-L větu + důkaz převodem na kachlíkování jsem uměl, což Čepka evidetně potěšilo, takže nakonec v pohodě.
  • NP, NP-úplnost, příklady (2012, Král) - Trochu jsem se zamotal do toho, jestli je třeba, aby se NTS zastavil po polynomiálním počtu kroků (v první chvíli jsem myslel, že ne a že když to bude třeba, tak že NTS = DTS, ale to je blbost - třeba to sice není, ale pokud tak tu definici dáme, tak se nic nezmění). Byl hodný.
  • NP-uplnost, Cook-Levinova veta (2011, Kucera) - definice NP, prevoditelnost, NPC, prevod na kachlikovani a na SAT
  • NP-uplnost (2011, Loebl) - Zacal som definiciou Turingovho stoja a postupne som definoval vsetko az po NP-uplnost, dokazal kachlikovani, prave ked som pisal prevod KACHL->SAT tak prisiel skusajuci, pozrel sa na to vsetko a povedal ze to staci.
  • Úplné problémy pro třídu NP + Cook Levinova věta. (2010, Hladík) - Definice (od TS až k NPÚ), Důkaz Cook Levinovy věty (KACHL + převod na SAT), vyjmenovat problémy co byly na přednášce (zadání, otázka), ukázat převod SAT na KLIKA.
  • NP-úplnost (2009, Matoušek) - Přesná formální definice - rozhodovací problém, jazyk problému, NTS pro rozhodovací problém, složitost výpočtu NTS, NP. Převoditelnost aritmetických funkcí, problémů, NP-těžkost, NP-úplnost. Příklady problémů. Vztahy P, NP, NPC (obrázek s podmnožinami, je NPC doplněk k P v NP?). Alternativní definice NP přes ověřování řešení. Jak popsat NP, NPC laikovi.
Ilustrace polynomiálního převodu/redukce z jazyka B na jazyk A pomocí redukční fce f. Pro vstup x ∈ {0,1}* má otázka zda x ∈ B stejnou odpověď jako otázka zda x ∈ A. 💡 myslím že je vidět proč se mu říká někdy redukce(btw f NENÍ prostá)
Ilustrace polynomiálního převodu/redukce z jazyka B na jazyk A pomocí redukční fce f. Pro vstup x ∈ {0,1}* má otázka zda xB stejnou odpověď jako otázka zda xA. 💡 myslím že je vidět proč se mu říká někdy redukce(btw f NENÍ prostá)
NP-těžkost ⇐ ∀ jazyk B ∈ NP: B$ ≤^p_m $A
NP-těžkost ⇐ ∀ jazyk B ∈ NP: B$ ≤^p_m $A
Eulerův diagram pro P, NP, NPC a NP-těžké množiny problémů. Levá strana platí pro P ≠ NP (předpokládá se), a pravá pro P = NP (až na prázdný jazyk a jeho doplněk nejsou nikdy NPC)
  • odpověď typu ano/ne - rozhodovací problém (jestli vstup patří do binární relace L ⊆ {0, 1}*)
    • vstup - instance problému
  • úloha - pro daný vstup x nalézt y co splňuje požadovanou vlastnost ( jestli oba patří do binární relace R ⊆ {0, 1}* × {0, 1}* )

Definice třídy NP[editovat | editovat zdroj]

Třídy polynomiálních jazyků, relací:

  • $ P= \bigcup_{i\in \mathbb N}DTIME(n^i) $ - problémy rozhodnutelné v polynomiálním čase
  • $ PSPACE=\bigcup_{i\in\mathbb N}DSPACE(n^i) $ - problémy rozhodnutelné v polynomiálním prostoru

Třída polynomiálně ověřitelných problémů $ NP $ (nedeterministicky polynomiální)

Problém A je ve třídě NP, právě když existuje polynomiální NTS M, který řeší A.

💡 Na rozdíl od deterministického případu netrváme na tom, že výpočet musí skončit i pro nepřijímané instance.
💡 NTS $ M=(Q, \Sigma, \delta, q_0, F) $, kde $ \delta:Q\times\Sigma\mapsto\cal P(Q\times\Sigma\times\{R, N, L\}) $.
  • obdobně jako DTS, ale místo přechodové funkce je zde zobrazení do množiny možných pokračování
alternativní def. pomocí certifikátů

L ∈ NP ⇐ ∃ polynomiální algoritmus (daný jazykem B), že polynomiálně dlouhý certifikát y dosvědčuje fakt xL

💡 Je opět nutné uvažovat pouze polynomiálně dlouhé certifikáty, neboť složitost ověřování se měří vzhledem k délce x i certifikátu y
💡 obecně platí P ⊆ NP, protože pokud umíme problém řešit polynomiálně nepotřebujeme certifikát

Polynomiální převoditelnost, úplnost a jejich vlastnosti.[editovat | editovat zdroj]

B $ ≤^p_m $A (jazyk B polynomiálně převoditelný/redukovatelný na A ) pokud f: {0,1}*→{0, 1}* spočitatelná v polynomiálním čase a platí: xB ⇔ f(x) ∈ A

Jazyk ANP-hard (NP-těžký) ⇐ ∀ jazyk BNP : B $ ≤^p_m $A

Jazyk ANPC (NP-Complete, NP-úplný) ⇐ ANPA ∈ NP-hard


Přehled převodu obecného problému A ∈ NP na problém KACHL. Horní hrana čtvercové sítě je obarvena počáteční konfigurací, spodní hrana přijímající konfigurací, boky jsou obarveny symbolem λ. Pro ukázku je zde řádek kachlíků s provedením instrukce (q’, b, R) ∈ δ(q, a), dva kachlíky slouží k provedení instrukce, na ostatních místech je jen kopírovací kachlík pro okopírování barev na další řádek. Po ukončení výpočtu je dokopírována přijímající konfigurace až ke spodní hraně čtvercové sítě.
Přehled převodu obecného problému ANP na problém KACHL. Horní hrana čtvercové sítě je obarvena počáteční konfigurací, spodní hrana přijímající konfigurací, boky jsou obarveny symbolem λ. Pro ukázku je zde řádek kachlíků s provedením instrukce (q’, b, R) ∈ δ(q, a), dva kachlíky slouží k provedení instrukce, na ostatních místech je jen kopírovací kachlík pro okopírování barev na další řádek. Po ukončení výpočtu je dokopírována přijímající konfigurace až ke spodní hraně čtvercové sítě.
∀ symbol a ∈ ∑ nejprve přidáme typ kachlíku,  barvy jsou z množiny:  ABECEDA ∪ (STAVY × ABECEDA) ∪ {qL, qR | q ∈ STAVY}  (💡 tj.speciální barva pro posun vlevo/vpravo)
∀ symbol a ∈ ∑ nejprve přidáme typ kachlíku,

barvy jsou z množiny:
ABECEDA ∪ (STAVY × ABECEDA) ∪ {qL, qR | q ∈ STAVY}

(💡 tj.speciální barva pro posun vlevo/vpravo)

Cook-Levin - KACHL ∈ NPC[editovat | editovat zdroj]

Kachlíkování (KACHL, anglicky Tiling)

  • Instance: Množina barev B, přirozené číslo s, čtvercová síť S velikosti s x s, hrany jejíchž krajních políček jsou obarveny barvami z B. Dále je součástí instance množina K⊆BxBxBxB s typy kachlíků, které odpovídají čtverci, jehož hrany jsou obarveny barvami z B. Tyto kachlíky mají přesně definovaný horní, dolní, levý i pravý okraj a není možné je otáčet.
  • Otázka: Existuje přípustné vykachlíkování čtvercové sítě S kachlíky z množiny K? Přípustné vykachlíkování je takové přiřazení typů kachklíků jednotlivým polím čtvercové sítě S, v němž kachlíky, které spolu sousedí mají touž barvu na vzájemně dotýkajících se hranách a kachlíky, které se dotýkají strany S, mají shodnou barvu s okrajem. Jednotlivé typy kachlíků lze použít víckrát.

Věta ( Cook-Levin ) KACHL je NP-úplný problém.

Dk(KACHL ∈ NP ⇐ jde verifikovat v polynomiálním čase)

KACHL ∈ NP plyne z toho, že dostaneme-li vykachlíkování sítě S, tedy přiřazení typů kachlíků jednotlivým políčkům, dokážeme ověřit v polynomiálním čase, jde-li o přípustné vykachlíkování.

Dk(KACHL ∈ NPC $ \stackrel{\text{je i NP}}{\Leftarrow} $KACHL ∈ NP-hard ⇐ ∀A∈ NP $ ≤_m^p $KACHL ⇐ ∀NTS v p(n) → KACHL)

Kachl je NP těžký

  • Vezměme libovolný problém A ∈ NP, pak jeho NTS M řeší, jestli x L(M) (zda řetězec x patří do jazyka L(M), neboli zda jeho NTS přijme daný vstup x) v polynomiálním čase polynomu p(n)
  • Zkonstruujeme síť p(n) × p(n), zkonstruujeme vhodné kachličky (5 druhů) a obarvení (barvy jsou z množiny ABECEDA ∪ (STAVY × ABECEDA) ∪ {qL, qR | q ∈ STAVY}) tak, aby
    • ∀krok výpočtu NTS kódoval jeden vykachličkovaný řádek, 1-2 kachlíky slouží k provedení instrukce, zbytek kopírovací kachličky
      • nemusí skoncit po přesně p(n) krocích, takže se doplní kopírováním posledního řádku
    • spodní okraj vstupní paska, obarvení výstupniho okraje je výstupní paska

Máme převod libovolného problému A ∈ NP na Kachlíkování a protože KACHL ∈ NP ⇒ KACHL ∈ NPC.

Dk (detailně ze poznámek):  
To, že A ∈ NP znamená, že existuje NTS M, který přijímá A (tj. A = L(M)) a počet kroků každého přijímajícího výpočtu je omezen polynomem p(n), BÚNO můžeme předpokládat, že p(n) ≥ n, v opačném případě by M nepřečetl ani celý svůj vstup a pokud by platilo, že p(n) ≤ n, stačí vzít max(p(n), n) místo p(n). Připomeňme si, že podle definice x A, právě když existuje přijímající výpočet NTS M nad vstupem x, který má délku nejvýš p(|x|). Nechť M = (Q, Σ, δ, q, F ), kde Q obsahuje stavy q₀ a qf a {0, 1, λ} ⊆ Σ. Abychom si zjednodušili situaci, budeme BÚNO předpokládat, že M splňuje následující předpoklady (ke každému NTS M₁ lze zkonstruovat NTS M₂, který přijímá týž jazyk jako M₁', „dělá totéž“ a splňuje uvedené podmínky):
  1. F = {qf }, tj. M má jediný přijímající stav qf různý od q₀.
  2. Pro každé a ∈ Σ je δ(qf, a) = ∅, tj. z přijímajícího stavu neexistuje definovaný přechod.
  3. V počáteční konfiguraci hlava stojí na nejlevějším symbolu vstupního slova x, které je zapsáno počínaje od levého okraje vymezeného prostoru délky p(|x|). Zbytek pásky je prázdný.
  4. Během výpočtu se hlava M nepohne nalevo od místa, kde byla v počáteční konfiguraci.
  5. Přijímající konfigurace je daná jednoznačně a vypadá tak, že páska je prázdná a hlava stojí na nejlevější pozici vymezeného prostoru. To odpovídá tomu, že než se M rozhodne přijmout, smaže nejprve obsah pásky a přesune hlavu k levému okraji vymezeného prostoru.

Nechť x je instance problému A, popíšeme, jak z M, polynomu p a instance x vytvořit instanci KACHL, pro kterou bude platit, že v ní existuje přípustné vykachlíkování, právě když existuje přijímající výpočet M(x), tj. M(x) přijme. Idea důkazu je taková, že hrany barev mezi dvěma řádky kachlíků budou kódovat konfigurace výpočtu NTS M nad vstupem x. Vhodným výběrem kachlíků zabezpečíme, že v přípustném vykachlíkování bude řada kachlíků simulovat změnu konfigurace na následující pomocí přechodové funkce. Položíme tedy B = Σ ∪ (Q × Σ) ∪ {qL, qR | q Q}. Zatímco vstupní abecedou stroje M je jen {0, 1, λ}, neboť x musí být binární řetězec, pracovní abecedu stroje M nijak neomezujeme, a proto zde používáme obecnou abecedu Σ, přičemž předpokládáme, že λ ∈ Σ.

Kachl0.png Vypocet.jpg $ \stackrel{odpovídá}{\Rightarrow} $ Kachl.png

Přehled převodu obecného problému ANP na problém KACHL. Horní hrana čtvercové sítě je obarvena počáteční konfigurací, spodní hrana přijímající konfigurací, boky jsou obarveny symbolem λ. Pro ukázku je zde řádek kachlíků s provedením instrukce (q’, b, R) ∈ δ(q, a), dva kachlíky slouží k provedení instrukce, na ostatních místech je jen kopírovací kachlík pro okopírování barev na další řádek. Po ukončení výpočtu je dokopírována přijímající konfigurace až ke spodní hraně čtvercové sítě.

Pseudopolynomiální algoritmy, silná NP-úplnost (6×🎓)[editovat | editovat zdroj]

omezení max čísla v instanci polynomem její délky

$ \large max(I) ≤ p(len(I)) $

nejdůležitější vzorec

(číselné problémy, silná/slabá NPC,...)

Zážitky ze zkoušek  
  • Pseudopolynomiální algoritmy, silná NP-úplnost (2014, konzultace) - Pseudopolynomiální algoritmy definice + příklad, silná NP-úplnost definice + příklad (a souvislosti s apx.schématy)
  • Pseudopoly. alg., silná NP-úplnost (2014, Kučera) - Definice len, max, číselnosti, NP-úplnosti, pseudopoly alg., silné NP-úplnosti (napsal jsem bez kvantifikátorů a tedy jsem je musel doplnit). Příklad silně NP-úplného (obchodní cestující) a slabě (součet podmnožiny, loupežníci). Pak padl dotaz k čemu je možné pseudopoly alg. využít - základ pro aproximační schémata.
  • Pseudopolynamialni algoritmy a silna NP uplnost (2012, Kucera P.) - Definice obojiho, jedna veticka o tom, ze silne NP-uplne nemaji pseudopol. alg., strucne napsany pseudopol. problem pro batoh, veta o tom, ze pokud bychom nasli pro silne NP-uplny problem pseudopolynamialni alg., muselo by platit, ze P=NP. Nic dalsiho nebylo potreba vedet.
  • Pseudopolynomiální algoritmy, silná NP-úplnost (2010, Petr Gregor) - Docela v pohodě, stačilo mu pár definic a příkladů + rozumět tomu. Zkoušející příjemný, popovídání v pohodě. Známka 1.
  • Silna NP uplnost (2010, Fiala) - definice a premysleni nad timto tematem, vztah k aproximacnim algoritmum
  • pseudopolynomialni algoritmy (2010, Kucera) - formalni definice pseudopolynomialniho algoritmu, silne NPU problem. Algoritmus reseni SP. Priklad silne NPU (TSP s omezenim na vaze hran) a proc je silne NPU (prevod na HK). Nekolik otazek jak souvisi pseudopolynomialni algoritmy a aproximacni algoritmy.
  • Pseudopolynomiální algoritmy a aproximační schémata (2008, Trpělivý teoretik) - Napsal jsem špatnou definici pseudopolynomiálních algoritmů, aproximací, AS, a ÚPAS. Na dotaz jestli znám nějaké AS jsem zmínil ÚPAS pro SP, a to že patrně obsahuje nějakou proceduru co cosi prořezává. Posléze se mi podařilo přijít na správnou definici pseudopolynomiálních algoritmů, a to jak by zhruba měl vypadat pseudopolynomiální algoritmus pro problém batohu. Tou dobou ale už všichni ze zkoušky odešli tak mě nechal jít :-)

Číselný problém je rozhodovací problém A, pokud ∄ polynom p že ∀ instanci I (problému A) max(I) ≤ p(len(I))

  • len(I) - délka binárního zakódování instance I
  • max(I) - hodnota největšího zadaného čísla v instanci I (je obsaženo ve vstupu) (NE délka jeho binárního zápisu!)
💡 Pro Batoh je len(I) = O(n log₂(B + V)) , ale max(I) = max({B} ∪ {v[1..n]} ∪ {s[1..n]}). Například LOUP nebo Batoh jsou tedy číselné problémy, zatímco SAT nebo KLIKA číselné problémy nejsou.

Pseudopolynomiální algroritmus - pokud je jeho časová složitost omezená polynomem dvou proměnných max(I) a len(I)

💡 Alg. pro Batoh je pseudopolynomiální (viz níže). Je-li problém A řešitelný pseudopolynomiálním algoritmem a není-li A číselný problém, pak je zřejmě tento pseudopolynomiální algoritmus ve skutečnosti polynomiální. Pokud bychom tedy pro nějaký nečíselný NP-úplný problém (např. kliku nebo SAT) našli pseudopolynomiální algoritmus, znamenalo by to, že P = NP.
💡 pseudopoly alg. lze využít jako základ pro aproximační schémata

NP-úplný problém, pro který ∃ pseudopolynomiální alg., nazýváme slabě NP-úplný.

NP-úplný problém, pro který ∄ pseudopolynomiální alg., nazýváme silně NP-úplný (💡 pokud P ≠ NP).

  • 💡 tj. ne každý číselný problém je řešitelný pseudopolynomiálním algoritmem
  • 💡 silně NP-úplný problém je NPC i po omezení max čísla v instanci, tj. max(I) ≤ p(len(I))
formální definice  
$ p $ je polynom a $ A $ NP-úplný problém:
  • $ A(p) $ je restrikce (podproblém) problému $ A $ na instance $ I $ s $ max(I) ≤ p(len(I)) $.
  • Silně NP-úplný je problém $ A $, pokud ∃ polynom $ p $, pro nějž je problém $ A(p) $ NP-úplný.
  • Slabě NP-úplný je problém $ A $, pokud ∄ polynom $ p $, pro nejž je problém $ A(p) $ NP-úplný.

Věta ( OC je silně NP-úplný ) Problém Obchodního cestujícího je silně NP-úplný.

Dk:  
💡je to číselný problém: $ max(I) $ je v tomto případě největší vzdálenost mezi městy (vzdálenosti nejsou omezené)
v grafu ex. Hamiltonovská kružnice ⇔ OC obejde všechny města a vzdálenost mezi městy je vždy 1 (nebo alespon omezená)
⇒ OC(1) je stále NP-úplný ⇒ OC je silně NP-úplný
buď prvek přidám nebo ne

$ S[i, sumSoFar] = S[i − 1, sumSoFar] ∨ S[i − 1, sumSoFar − w_i] $

Pseudopolynomiální alg. pro (slabě NP-úplný) problém ∃součtu podmnožiny[editovat | editovat zdroj]

💡 Ke státnicim doporučuji spíš ukázat problém ∃součtu podmnožiny, protože je jednodušší než Kučerův Batoh

hloupý O(2n) rekurzivní algoritmus  
 
isSubsetSum([w1,..,wn], sum, i=1, sumSoFar=0)
1   // Base Cases
2   if (sumSoFar == sum) return true
3   if (i == n) return false
4   /* check if sum can be obtained by any of the following
5      (a) excluding the last element
6      (b) including the last element   */
7   return isSubsetSum([w1,..,wn], sum, i+1, sumSoFar) ∨ isSubsetSum([w1,..,wn], sum, i+1, sumSoFar + wi)
plníme pole zleva nahoru (bottom-up)
chytrý O(n*sum) algoritmus (bottom-up dynamické programování)
isSubsetSum([w1,..,wn], sum)S[0..n, 0..sum] = False jen S[0, 0] = True (mimo hranice pole také False) 
2  for i ← 1..n do 
3       for sumSoFar ← 0..sum do 
4         S[i, sumSoFar] = S[i − 1, sumSoFar] ∨ S[i − 1, sumSoFarwi] 
5  return S[n, sum]
Pseudopolynomiální alg. $ Batoh(s, v, B) $ pro (slabě NP-úplný) problém Batohu  
0/1 knapsack problem (💡 0/1 = buď předmět vezmu nebo ne)
  • Vstup : Velikost batohu B, pole 0 < s[1..n] ≤ B velikostí předmětů a pole v[1..n] cen předmětů.
  • Výstup : Množina M předmětů, jejichž souhrnná velikost nepřesahuje B (maximalizujeme cenu).
  • Prerekvizity : V je suma cen všech předmětů
Nechť T je tabulka (n + 1) × (V + 1) , na pozici T[j, c] , bude podmnožina indexů prvků celkové ceny přesně c s minimální velikostí.
Nechť S je tabulka (n + 1) × (V + 1) , na pozici S[j, c] je celková velikost předmětů v množině T[j, c]. Pokud neexistuje množina s předměty ceny přesně c, je na pozici S[j, c] číslo B + 1
  • 💡 prakticky 1 tabulka s dvěma vrstvami
Algoritmus je ze dvou vnořených cyklů, postupně zkouší každý předmět pro ten postupně zvyšuje cenový limit
  • tím postupně vytváří zvětšující se množiny prvku (a do 2.tabulky si poznamená jejich celkovou velikost)
    • MINImalizuje celkovou velikost předmětů (při zachování celkové ceny)
  • výsledek bude v posledním řádku T na poli kde má S největší povolenou velikost
běh alg. Batoh(s, v, B), barvy ukazují jak vznikaly množiny (pokud se jen nekopírovaly z minulého kroku cyklu přes předměty), šipky ukazují směr průchodu alg. tabulkou (bottom-up)
Batoh(s, v, B):
 0: # Inicializace tabulek:
 1: for (c = 0 to V) {
 2:   T[0, c] = ∅; # temp
 3:   S[0, c] = B + 1; # sums of sizes
 4: }
 5: S[0, 0] = 0;
 6: # Cyklus přes všechny předměty:
 7: for (j = 1 to n) {
 8:   T[j, 0] = ∅;
 9:   S[j, 0] = 0;
10:   # Cyklus zvyšující cenový limit:
11:   for (c = 1 to V) 
12:     if (v[j] ≤ c) && # zda předmět j může být součástí řešení
13:        (S[j – 1, c] > S[j - 1, c - v[j]] + s[j]) { # minimalizujeme celkovou velikost předmětů při zachování c
14:       S[j, c] = S[j – 1, c − v[j]] + s[j];
15:       T[j, c] = T[j – 1, c − v[j]] ∪ {j};
16:     } else {
17:       S[j, c] = S[j – 1, c];
18:       T[j, c] = T[j – 1, c];
19:     }
20: }
21: c = max{c | S[n, c] ≤ B};
22: return T[n, c];

💡 bottom-up dynamické programování

💡 Kučerova verze algoritmu MINImalizuje celkovou velikost předmětů (při zachování celkové ceny), běžné verze např. na wikipedii MAXImalizují celkovou cenu (při zachování celkové velikosti předmětů)

Státnice -- Softwarové systémy
Složitost a vyčíslitelnost -- Tvorba algoritmů (10🎓), NP-úplnost (15🎓), Aproximační algoritmy (6🎓), Vyčíslitelné funkce a rekurzivní množiny (8🎓), Nerozhodnutelné problémy (9🎓), Věty o rekurzi (6🎓)
Datové struktury -- Stromy (32🎓), Hašování (13🎓), Třídění (10🎓)
Databázové systémy -- Formální základy: Relace (12🎓), Datalog (9🎓), Ostatní (0🎓)   Modely a jazyky: SQL (7🎓), DIS (7🎓), Odborné (3)   Implementace: Transakce (5🎓), Indexace (10🎓), Komprese (3)
Softwarové inženýrství -- Programovací jazyky a překladače, Objektově orientované a komponentové systémy, Analýza a návrh softwarových systémů
Systémové architektury -- Operační systémy, Distribuované systémy, Architektura počítačů a sítí
Počítačová grafika -- Geometrické modelování a výpočetní geometrie, Analýza a zpracování obrazu, počítačové vidění a robotika, 2D počítačová grafika, komprese obrazu a videa, Realistická syntéza obrazu, virtuální realita

🎓 - znamená kolikrát byla otázka u státnic