Brownův pohyb, difuze ve vnějším poli
Z ωικι.matfyz.cz
Obsah
Úvod[editovat | editovat zdroj]
- Brownův pohyb = náhodný pohyb částic rozptýlených v kapalině či matematický model popisující náhodné pohyby
- matematický model má mnoho aplikací - například fluktuace na burze akcií
- nejjednodušší ze stochastických (náhodných) procesů - limit náhodné procházky a Donskerova teorému, univerzálnost \sim univerzalitě normálního
rozdělení
- Einstein (1905) a Smoluchowski (1906) - řešení Brownova pohybu k potvrzení existence atomů a molekul -> že Brownův pohyb v médiu v TD teplotě T je charakterizován difuzním koeficientem: $ D=\frac{k_B T}{b} $, (kde b - odporový součinitel) a kvadratická výchylka částice v libovolném směru je \sqrt
{2Dt}
- experimenty -> výchylky 4-6x větší než předpověď
- Einstein - že pohyb předpovězen z kinetickéh modelu tepelné rovnováhy -> potvrdilo to, že vysvětlení 2VTD pomocí kinetické teorie je základní statistický
zákon
Experimenty[editovat | editovat zdroj]
- Gouy zjistil:
- pohyb nepravidelný, translace a rotace -> Wiener 1923, že body Brown.trajektorie všude spojité
- 2 částice se zdají pohybovat nezávisle i když se přiblíží víc než na svůj průměr
- menší částice -> aktivnější
- složení a hustota částic nemá efekt na pohyb
- méně viskozní kapaliny -> aktivnější
- vyšší teplota -> aktivnější
- pohyb se nikdy nezastaví
1.vysvětlení[editovat | editovat zdroj]
- zákon zachování hybnosti při kolizi atomů $ \frac{1}{2}m <v^2>=\frac{3}{2}k_B T $ - makroskopické částice (typicky $ 10^-6 $) M, V a oklní částice m, v -> srážkou
se změní $ \Delta $ v -> změna $ \frac{m}{M}V $
- -> pozorovaný pohyb o 2 řády větší
- -> že jako obří atom $ \frac{1}{2}M <\dot{s^2}>=\frac{3}{2}k_B T $ -> moc velká rychlost vůči pozorvané - neboť ekvipartiční teorém jen když čas mezi pozorováními $ \sim $ času mezi kolizemi
Einstein[editovat | editovat zdroj]
- 1905
- náhodná procházka + Maxwell-Boltzmanovo rozdělení -> částice v kapalině když dostane úder díky srážce s molekulou -> změní se její rychlost, ale u viskozní kapaliny tak se rychlost rychle disipuje a celkovým výsledkem srážky je výchylka částice -> kumulativním efektem jsou náhodné skoky v pozici - vzal jako malé -> diferenciální rovnice
- že střední kvadratická výchylka se zvětšuje lineárně s časem
- že v rovnováze Maxwellovské rozdělení rychlostí -> konstannty v řešení jako funkci T a viskozity
- experimentálně potvrzeno 1908
Fokker-Planckova rovnice = Smoluchowskiho rovnice[editovat | editovat zdroj]
- Odvození:
- f Brownovských částic na 1V (=reprezentativní body realizace náhodné veličiny popisující Brownův pohyb) rozptýlených v kapalině v $ \vec{r}+\vec{r}+d\vec{r} $ v čase t a jsou vystaveny vnější síle $ \vec{K}=-grad U(\vec{r}) $, U- potenciál
- díky vlivu $ \vec{K} $ přechází v objemu $ \nu $ s hranicí S driftový proud částic S (Gaussova věta): $ \frac{\part}{\part t} \int_{\nu} f(\vec{r},t)d\nu= - \int_S \vec{J_d}.\vec{n}dS=-\int_{\nu}div \vec{J_d} d \nu $
- + rovnice kontinuity: $ \frac{\part f}{\part t}+ div \vec{J_d}=0 $ = zákon zachování reprezentativních bodů -> driftový proud $ \vec{J_d}-f \vec{v_d} $, $ \vec{v_d} $ - driftová rychlost částice
- + předpoklad $ \vec{K}-\xi \vec{v_d}=0 $ -> $ \vec{J_d}=f \frac{\vec{k}}{\xi}= - \left( \frac{f}{\xi} \right) gradV $ => $ \vec{J_d}=-\left( \frac{f}{\xi}\right) grad V $, kde $ \xi $ - odporový součinitel částice, $ \xi \vec{v_d} $ - odpor viskozity
- + tepelný pohyb částice - difuzní člen $ \vec{J_{diff}}=-D grad f $, $ D=\frac{kT}{\xi} $ - koeficient difuze
- =>dosazení do rovnice kontinuity -> Smoluchowskiho rovnice: $ \frac{\part f}{\part t}= D div [grad f+ f grad \frac{V}{kT}] $ - popisuje vývoj f v konfiguračním prostoru, říká, že rozdělení rychlostí dosáhne statistické rovnováhy což je Maxwellovské rozdělení
- Klein - Kramersova rovnice: $ \frac{\part f}{\part t}+ \vec{v} grad_r f- \frac{1}{m}grad_v f. grad_r v= \frac{\xi}{m}[div_v(\vec{r}f)+\frac{kT}{m}\nabla_v^2 f] $ - popisuje evoluci hustoty $ f(\vec{r}, \vec{v}, t) $ reprezentativních bodů ve fázovém prostoru $ (\vec{r}, \vec {v}) $
Odvození střední kvadratické výchylky částic, Difuze ve vnějším poli[editovat | editovat zdroj]
- z Langevinovy rovnice (viz. otázka Langevinova rovnice)
- Einstein
- -> každá individuální částice se pohybuje nezávisle na ostatních
- -> pohyb částice v jednom konkrétním okamžiku je nezávislý na pohybu částice v jiném okamžiku, je-li časový interval dost dlouhý
- vezme dost dlouhý časový interval $ \tau $ (aby nezávislé na pohybu v čase t+ $ \tau $) , ale malý vůči době mezi pozorováními
- ....-> střední kvadratická výchylka: $ \sqrt{\bar{x^2}}=\sqrt{2Dt} $
- -> $ \tau \frac{\part f}{\part x^2}= \frac{1}{2} \frac{\part f}{\part x^2} \bar{\Delta^2} $ a $ D=\frac{1}{2 \tau}\bar{\Delta^2} $ (D-translační difuzní koeficient) => $ \frac{\part f}{\part t}=D \frac{\part^2 f}{\part x^2} $ =difuzní rovnice v 1D pro malá $ \Delta $ - řešením - že všechny částice na začátku blízko sebe (x=0, t=0)
- řešení difuzní rovnice: $ f(x,t)= \frac{1}{\sqrt{4 \Pi D t}} e^{\frac{-x^2}{4Dt}}, \infty < x < \infty $
- střední kvadratická výchylka částice v x směru: $ \sqrt{\bar{x^2}}=\sqrt{2Dt} $ a $ \bar{r^2}=\bar{3x^2} $
- difuzní koeficient D: částice jsou v poli síly $ \vec{K}(x) $ (např.gravitační pole), Maxwell-Boltzmanovské rozdělení poloh částic $ f=f_0 e^{\frac{-V}{kT}} $
Aplikace teorie Brownova pohybu v potenciálu[editovat | editovat zdroj]
- VA charakteristiky Josephsonova přechodu
- dielektrická a Kerr-effect relaxace v kapalinách a v molekulárních a nematických kapalných krystalech
- pohyblivost superionizovaných vodičů
- šířky čar v NMR
- nekoherentní rozptyl pomalých neutronů
- termalizace $ n^0 $ v moderátoru z těžkého plynu
- únik částic přes potenciálové bariéry
- magnetická relaxace feromagnetické částice s 1 doménou (superparamagnetismus)
- dynamika polymerů