Šířka spektrálních čar[editovat | editovat zdroj]

dle Bohrova modelu - atomové absorpční a emisní čáry by měly být nekonečně úzké, protože jen diskrétní hodnota energie je potřeba k přechodu, ale faktory -> zešíření
přirozená šířka - dána Heisenbergovým principem neurčitosti a dobou života excitovaných stavů
většina excitovaných stavů má dobu života cca $10^{-8} - 10^{-10} s$ -> neurčitost v energii lehce rozšíří spektrální čáru = přirozená šířka čáry $\sim 10^{-4} A$
Heisenebergovy relace neurčitosti: $\Delta E \Delta t$ ≥ $\frac{\hbar}{2}$
další rozšíření:
- teplotně závislá
  - Lorentzovo (tlakové) rozšíření - díky kolizím s dalšími atomy - asi 0,05 A
  - Dopplerovo rozšíření - náhodný kinetický pohyb k a od detektoru - asi 0,01 - 0,05 A
- Starkovo rozšíření - kde vysoká koncentrace iontů a e- (plazma) - díky silným lokálním el.polím
- Zeemanovo štěpení - v mag.poli - ale spíš ke zpřesnění absorpce pozadí

-> šířka atomových absorpčních čar - asi 0,002 nm

přirozená šířka hladiny atomu: $\Gamma - \frac{1}{6} \frac{e^{'2}|x_{12}^2|\omega_{12}^3}{\pi \epsilon_0 c^3}, \omega_{12}=\frac{E_i - E_f}{\hbar}$ , typicky pro atom : $|x_{12}|=a_0, \hbar \omega_{12}=1Ry$
$P_{2->2}=e^{\frac{-2\Gamma}{\hbar}t}$

Doba života excitovaných stavů[editovat | editovat zdroj]

= převrácená hodnota pravděpodobnosti