Magnitudově četnostní vztahy, seismicita

Gutenberg-Richterovy vztahy

N počet zemětřesení za 1 rok o magnitudu větším než M, pak log N = a – bM. Celosvětově platí cca a=8, b=1.

Koeficient b v četnostních vztazích může souviset s nehomogenitou prostředí a stavem zlomové plochy. Mapování tzv. apserit. Není vyloučeno, že se parametr b mění také s časem. (Před velkým zemětřesením občas roste počet zemětřesení o 1-2 jednotky menším.) Výzkum prostoro-časových změn b je významnou součástí problematiky predikce zemětřesení.

Wadatiho-Bernioffovy zóny - Jižní Amerika - zde se zanořují desky a místo seismicity jsou zde aktivní vulkány - vedlo k objevení tektoniky

epic. vzdálenost a azimut

epicentrální vzdálenost D a azimut A. D se měří jako úhel na hlavní kružnici mezi epicentrem a stanicí. Jeden úhlový stupeň odpovídá cca 111 km. A se měří jako úhel mezi touto hlavní kružnicí a místním poledníkem procházejícím epicentrem (A se počítá směrem od severu ve směru hodinových ručiček).

cos D = sin fe sin fs + cos fe cos fs cos (ds-de)

sin A = {sin (ds-de) cos fs} / sin D

Tzv. zpětný azimut je naopak azimut epicentra vůči stanici. V praxi je kulová aproximace Země málo přesná. Pracuje se s elipsoidem a používají se hotové programy.

rotace složek

známá lokace -> P vlna přichází ve směru výše zmíněné hlavní kruřnice -> je dána azimutem A.

rotace dp složek mířících od epicentra na stanici (radiální složka, R) a kolmo na tento směr (transverzální složka, T).